Vítám vás u dalšího článku, který bude dnes o tom jak jsem (ne)zvládla přijímací zkoušky.
15.4.2016, to byl doposud asi nejdůležitější den v mém životě, já si to ovšem začínám uvědomovat až teď.
Den před zkouškami, jsem se potřebovala trochu uklidnit, a proto jsem s kamarádkou vyrazila na delší procházku, vše bylo v pořádku a nervozita se nedostavovala, z čehož jsem byla moc ráda.
Ráno, když jsem se vyhrabala ze své postele bylo ovšem ale vše jinak, měla jsem nervy na pochodu a začala si uvědomovat, co tento test znamená. Částečně jsem se uklidnila, když ksem si do sluchátek pustila svou oblíbenou hudbu a když jsem autobusem dojela do města, kde se můj test konal, před Gymnáziem na mě čekaly mé spolužačky.
Rozhodili nás do čtyř učeben a já byla ráda, že jsem zůstala alespoň s jednou spolužačkou.
Přišla matematika a s ní i nervozita, zasekla jsem se na primitivním příkladu s desetinnými čísly, během testu ze mě nervozita opadla a já jela jako fretka, i tak jsem bohužel test nestihla za stanovených 60 minut celý.
V pauze, kterou jsme měli celkem dlouhou jsme se s holkama sešly na chodbě a probíraly jsme správné odpovědi.
Před češtinou jsem nervózní nebyla a vděčím tomu mé skvělé kamarádce, která mě na dálku podporovala.
Didaktický test z českého jazyka mě nerozhodil a deset minut před koncem už jsem měla hotovo, zdál se mi celkem lehký, oproti matematice.
Bohužel mě teď čeká pár dní čekání a v pátek už budu naštěstí vědět co a jak.
Děkuju moc všem, kteří na mě v pátek mysleli, hodně mi to pomohlo.
Vaše Den.
Žádné komentáře:
Okomentovat